Zavádění příkrmů u kojenců

Zavádění příkrmů

Kdy začít?

• Pokud kojené i nekojené dítě dobře prospívá, začněte v ukončených šesti měsících. Když dítě projevuje velkou touhu po jídle (natahuje se po něm, dává hlasitě najevo, že chce také ochutnat) je možné začít o pár dní dříve, nejvíce však o týden či dva.
• Pokud kojené dítě prospívá pomaleji, poraďte se nejdříve s dětským lékařem nebo laktačním poradcem. Předčasné zavedení příkrmů či podání dokrmu UM by nemělo být první volbou.
• Pokud přes všechny rady kojené dítě prospívá pomaleji či je částečně na dokrmu umělým mlékem, je možné začít s příkrmy okolo ukončeného 5. měsíce.
• Pokud nekojíte a uměle živené dítě má hlad i když denně vypije 900-1000 ml mléčné výživy, je možné začít s příkrmy od ukončeného 4. měsíce.
• Dítěti mladšímu 4 měsíců nepodávejte žádné příkrmy, čaje ani šťávy.

Kojení

• V kojení nadále pokračujte i při zavádění příkrmů, potřeba kojení (četnost i délka kojení) bude ze začátku stejná jako v období výlučného kojení. Dítě se teprve bude pomalu seznamovat s novou stravou a způsobem jejího podávání. Kojení bude stále hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.

Jaké potraviny?

• U nás se obvykle začíná zeleninou, aby si dítě hned zpočátku nezvyklo na sladkou chuť a poté by zeleninu mohlo odmítat. Je možné začít i kaší, pokud je dítě hladovější či pokud se v noci často budí (což ale nemusí být způsobeno hladem, ale pouze zvykem).
• Začíná se vždy jedním druhem zeleniny, teprve po 3-4 dnech se přidá další druh zeleniny. Pokud by dítě některou potravinu nesnášelo, šlo by snáze poznat, o kterou se jednalo.
• Až si dítě zvykne na zeleninu (zhruba za 2-4 týdny) je možné do ní přidávat důkladně uvařené a velmi jemně nakrájené či nasekané libové maso, zpočátku asi 20g (1 polévková lžíce).
• Stejným způsobem se postupuje i u druhého příkrmu – ovoce. Také se postupně několik dnů zkouší jeden druh. Zpočátku se ovoce loupe a krátce podusí (až na výjimky, kupříkladu banán).

Jaká konzistence, kdy, kolik a jak podávat?

• Začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Není rozhodující, zda příkrm podáváte před či po kojení, je možné dítě trochu nakojit, nabídnout příkrm a poté dokojit. Množství zvyšujte velmi pozvolna, dítě nenuťte. Plné dávky, která nahradí 1 kojení se nesnažte dosáhnout dříve než za 2-4 týdny. Plná dávka zeleniny by měla být zhruba 150-200 g.
• První příkrmy se podávají ve formě hladké kaše – snažte se vyhnout mixování pokrmů, potraviny rozmačkejte či propasírujte. Mixování se kdysi doporučovalo z důvodu, aby mohl být pokrm podáván v kojenecké lahvi. V dnešní době se ovšem podávání příkrmu v lahvi vůbec nedoporučuje. Také není potřeba podávat příkrm v podobě řidší polévky, vhodnější je kašovitá konzistence.
• Ke zkoušení příkrmů si vyberte dobu, kdy je dítě v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Obvykle se začíná zeleninou v čase oběda, případně kaší v čase večeře.
• Dítě posaďte zpříma, protože vleže nemůže bezpečně polykat. Dítě, které neumí samo sedět je možné nakrmit v autosedačce nebo v lehátku. Dítě samostatně sedící v krmící židličce nebo na klíně.
• Příkrm podávejte malou lžičkou, ne lahví s dudlíkem.
• Nabízejte dítěti příkrm tak, aby na něj vidělo. Lžičku vložte na střed jazyka a lehce zatlačte – to přiměje dítě, aby sousto posunulo ze lžičky horním rtem. Kojenci může určitou dobu trvat, než se naučí, jak používat rty k správnému sebrání potravy ze lžičky a jak jí posunovat dozadu do úst, aby ji mohlo polknout. Toto je cílem zhruba prvních dvou týdnů. Část jídla může dítě i vyplivnout, ale to neznamená, že mu nechutná. Chce to hodně trpělivosti a stálého opakování, nezapomeňte, že učíte své miminko zcela nové dovednosti.
• Pokud dítě nějakou potravinu odmítá, nenuťte jej. Zkuste druhý den něco jiného a původní potravinu zkuste zase za několik dnů či týdnů. Není také nutné tuto potravinu podávat samostatně, ale je možné ji zamíchat i do některého již osvědčeného pokrmu.
• Hodně na dítě mluvte a chvalte je, chuť jídla je nový pocit, který může dítě překvapit. Chvalte dítě za každý úspěch, za každou lžičku.
• Jedno krmení by nemělo trvat déle než 15-30 minut, pokud dítě není nasyceno, nakojte jej, případně nabídněte umělé mléko.
• Nechte na dítěti, ať rozhodne o množství jídla, které sní. Nucení k větším dávkám může vést k vytrvalému odmítání příkrmů či dokonce ke zvracení. Dítě poté může potravinu, do které bylo nuceno, či mu z ní bylo špatně odmítat velmi dlouhodobě či trvale. Toto doporučení platí po celé dětství.
• Neříkejte také dítěti, že by něco mělo jíst (když to zrovna odmítá), protože je to zdravé. Může tak získat averzi ke zdravým jídlům, protože si bude myslet, že všechna zdravá jídla jsou nechutná.
• Dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte jej, aby snědlo vše, co má na talíři. Může přestat vnímat vlastní pocity hladu a sytosti a bude se snažit řídit spíše množstvím, které má na talíři.
• Můžete používat i kupovanou dětskou výživu. Splňuje přísné normy a je tedy pro děti vhodná. Je ovšem finančně náročnější a děti mohou při trvalém podávání dětských výživ později odmítat doma připravovanou stravu. Pokud chcete kupovanou dětskou výživu používat, je vhodné ji střídat s doma připravovanou stravou. Kupované výživy jsou ideální především na cestování, výlety a dovolené. Pozor na výběr přesnidávek, ať už zeleninových či ovocných – v některých může být přídavek cukru či soli, dokonce i předčasně lepku, což není ze začátku vhodné. Ne všichni výrobci dodržují výživová doporučení pro kojence. Pokud je na výživě napsáno, že je vhodná od 4. měsíce, tak u kojeného dítěte si 2 měsíce připočtěte. Tato doporučení na výživách píší výrobci pro zavádění příkrmů od 4. měsíce – což je obvyklejší u uměle živených dětí.

Co nedávat či nedělat?

• Nepřislazujte – dítě si rychle na sladkou chuť zvykne a může potom nesladké pokrmy odmítat. Zvyk na sladké vede později k nadměrnému příjmu cukru, tedy i energie a stává se základem pro vznik obezity.
• Nesolte a nekořeňte až do konce 1. roku věku.
• Nepoužívejte žádné dochucovací přísady, majonézy, kečupy, hořčice.
• Vyhýbejte se sladkostem, sušenkám, čokoládám, zmrzlinám, šlehačce apod.
• Nepodávejte uzeniny (s výjimkou kvalitní libové dušené šunky), tučné maso, paštiky.
• Lepek můžete dávat už před 6. měsícem (ale ne před 4. měsícem, je to nové doporučení, využití tzv. "imunologického okna" mezi 4.-6. měsícem)
• Nepodávejte neupravené „obyčejné“ kravské mléko. K přípravě pokrmů je ho možné používat od 1. roku věku, jako samostatný nápoj až po 2. roce věku.
• Do 1 roku nedávejte tvaroh, obsahuje příliš mnoho bílkovin, které zatěžují ledviny.
• U kojených, prospívajících dětí není nutné podávat tekutiny zhruba do 9.-10. měsíce.
• Nepodávejte dítěti žádné malé kousky pevné potravy, které jsou špatně rozpustné slinami. U dětí mladších 4 let je největší riziko, že se začnou při jídle dusit. Nejméně vhodné jsou oříšky, kousky syrové mrkve či jiné zeleniny (ale třeba i při konzumaci kousků syrového jablka je potřeba obezřetnosti), celé bobule hroznového vína, tvrdé bonbony. I další potraviny mohou být nebezpečné, pokud jich má dítě plná ústa (to platí i u pečiva – pozor u kojenců na rohlíky v ruce bez dohledu!).
• Dětem do 2 let nepodávejte nízkotučné potraviny – malé dítě potřebuje více energie, vzhledem k tomu, že množství potravy je ještě malé.
• Dítě vždy při jídle hlídejte, nikdy ho nenechávejte samotné – nikdy nevíte, kdy mu může kousek potravy zaskočit a dítě se může začít dusit.